Paroubku a Sobotko, kdo seje vítr, sklízí bouři. Začali jste jako grázlové, rozkrádali a rozkrádáte státní rozpočet v krajích na těžce nemocné, abyste zaplácli ústa třicetikorunovým rýmyčkářům a nemakačenkům a těžce nemocné rakovinou jste spláchli do kanálu, protože jich nejsou volebně milióny!
S povděkem kvituji, že se neustále snažíte logickými argumenty mobilizovat společnost k normálnímu chování. Bohužel si myslím, že je to již marný boj. Celá západní kultura nevyhnutelně spěje ke katastrofickému konci. Totální regulace všeho a sociální státy způsobily, že jakýkoliv výrobek z těchto oblastí je neskutečně drahý a nekonkurenceschopný a vlády všech zemí, aby se zalíbily svým voličům, vytvářejí téměř bez výjimky dluhy.
Souhlasím s p. Nesnídalem, který poukazuje na podivné praktiky při výběrových řízeních ve Žluticích. Na druhou stranu by měl ocenit, že všem zájemcům byla dána možnost se řízení zůčasnit. Závidím p. Nesnídalové, že byla její přihláška do výběrového řízení přijata. Zjišťuji posun k lepšímu. Přestaly se přihlášky zahazovat do odpadkového koše již před řízením samotným. I různost názorů, jak je vidět z hlasováním je posun k lepšímu. Nereagoval bych takto písemně, protože moje zkušenost je již staršího data. Vidouc však za těmito opakujícími se podivnostmi stále stejná jména, rozhodl jsem se vyjádřit svůj názor – názor občana Žlutic.
Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd.Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1 000 korun. Pánové se dohodli na tom, že se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně.
Keď som včera vystupoval z vlaku, predo mnou šla pomalým tempom stará babka. Ponáhľal som sa a nevedel som ju predbehnúť. Vytáčala ma do nepríčetna. Vtedy som sa zarazil a povedal som si: “Kam sa ja vlastne ponáhľam?” Ozvali sa vo mne výčitky vedomia, že som sa v duchu nahneval na babku, ktorá nemôže za svoju rýchlosť.
Koncem letošního března se ve Žluticích v restauraci “Zlaté hrábě” konal turnaj v licitovaném mariaši, zařazaný do mistrovství republiky. Turnaj z hlediska mariáše dopadl dobře a všichni byli vcelku spokojeni. Přijeli sem lidé ze všech koutů republiky i ze Slovenska. Pro téměř 100 účastníků byly prostory na Hrábí malé. To, že se jednalo o údálost přesahující i regionální význam navíc i málo reprezentativní. Pořadatel se při zahájení omluvil, že nájem 5ooo.-Kč za sál v KD by narušil rozpočet turnaje. Myslím, že je morální povinností zástupců města zajistit akce tak, aby byly podmínky co nejlepší i když se jedná jen o hráče karet. Proč by nebylo možné zajistit lepší prezentaci Žlutic a pomoci zajistit úroveň srovnatelnou s ostatními turnaji v seriálu mistrovství. Nespočívá to v hloupém a netržním systému pronájmu prostor KD?
Po částečném odtání sněhu začaly z hromad sněhu vykukovat, ještě přimrzlé nepořádky nashromážděné za celou zimu. Sněhu bylo zatím hodně a ještě připadával, ale už mi z MÚ telefonovali, že je tam na nás stížnost. Máme kolem domu nepořádek. V první chvíli mě to naplnilo hořkostí a pocitem ukřivdění, zmiňovaný nepořádek v žádném případě neodpovídal reakci (malá vrstva přimrzlích pilin 2x3m). Moje ješitná ctižádost nechápala, jak někdo může přehlídnout, že léta bez jakýchkoliv řečí pečujeme o pořádek v nejbližším okolí, o trávník, záhonky s květinami. Na pozemku města jsme na vlastní náklady (po částečném dodání materialu) nechali položit dlažbu a instalovali posezení, využívané veřejností, turisty a účinkující při akcích v kostele včetně možnosti bezplatného použití WC. Nemluvě o úklidu odpadků navátých ulicí od náměstí z převrácených odpadkových košů. Nechápu, kdo může dělat vědu z maličkosti. Proto tento pocit rychle odezněl.
Ze zápisu jednání RM jsem se dozvěděl, že FC Sokol nabízí městu odprodej ubytovny na kluzišti za 1.-Kč. Je to další z mnoha důkazů o neschopnosti funkcionářů FC. Zmizí tak z mapy Žlutic služby, zajišťující levné a hromadné ubylování, které ve Žluticích chybí úplně. Sokol tak dává jednu z těžkých úderů turistice a cestovnímu ruchu v našem městě. Pohřbil minimálně dvě pracovní místa. Navíc se zbavil možnosti přímu minimálně 100 tis ročně do svého rozpočtu. Nebudu dále vyjmenovávat dalši potencionální výhody a možnosti vyplývající z pouhé skutečnosti, že ubytovna bude v provozu a bude mít trvalé zaměstnance. Zjednodušeně řečeno – tunel na jehož konci jsou 2-3 úspěšné ročníky A mužstva fotbalistů (ostatní družstva asi nic).
Před nedávnem jsem zaslechl v rozhlase zajímavou informaci o tom, že v sousedním Polsku uvažují o tom, že šachy zavedou do škol jako povinný vyučovací předmět. Nápad je to určitě dobrý. Šachy nejsou jen pouhou hrou. Při proniknutím do jejich tajů a nelezení analogie pro běžný život, je velmi pravděpodobné, že to lidem osvojívši si tyto taje, bude pomáhat řešit běžné problémya možná i vážná rozhodnutí. Určitě je to však naučí jak k problémům přistupovat a způsob jak je řešit. Šachy jsou nejen gymnastikou mozku, ale i dobrým návodem jak se v životě chovat.
Jezdívá ke mě známá, která se služebně pohybuje po celém Karlovarském kraji a ještě po Tachovsku. Má tedy možnost srovnávat města, místa apod. Svěřila se mi, že tak smutný a tísnivý pocit, jako ze Žlutic má málo kde. Z čeho její pocit vyplývá nejlepe vysvětluje její popis vjezdu do Žlutic, který mě utkvěl v paměti.
