Úvodní stránka » Názory » Malé žlutické lži aneb co v kronice nenajdete 1.

Malé žlutické lži aneb co v kronice nenajdete 1.

11. Listopad 2010

Vladařské slavnosti.

Vladařské slavnosti vznikly zhruba v roce 1958 na pokyn  tehdejších politických orgánů. Tak jak v českém filmu “Procesí k panence”, kde se církevní akci snažili tehdejší vládci narušit povinnými schůzemi a brigádami, tak i zde byl hlavním důvodem pořádání lidových slavností narušení poutě ve Skocích. Probíhaly souběžně. Vladařské slavnosti měly pochopitelně masivní prezentaci  a i  mediální podporu. Byly pohádkově dotovány, jak finančně tak i importem  návštěvníků. Velké finanční prostředky byly vynaloženy pro úpravu prostranství (tehdy ještě ve Vladařicích na loukách pod Vladařem). Zhotovení zázemí pro návštěvníky, účinkující i stánky pro občerstvení, včetně podia pro účinkující v kulturním programu ap., bylo velmi náročné. Vladařské slavnosti byly dobře zásobovány nedostatkovým zbožím, občerstvení návštěvníků bylo zajištěno na tehdejší dobu na velmi dobré úrovni. Program byl velice bohatý a každý si vybral. Kvalitní kulturní program byl doprovázen pouťovými atrakcemi i oblastními výstavami spolků chovatelů i zahrádkářů atd. Koncentrace mnoha akcí zajistila vysokou návštěvnost, kterou ještě násobila skutečnost, že tyto slavnosti byly současně i Mezinárodním družstevním dnem. Tento další rámec oslav, zajistil takovou finanční podporu, že byly placeny i autobusy, které sem přivážely návštěvníky i z dalekého okolí. V době kdy se Vladařské slavnosti konaly na loukách pod Vlakařem se odhady počtu návštěvníků blížily ke 30ti tisícům. Současně probíhající pouť ve Skokách byla pak naopak ztěžována různými šikanami, od kontroly poskytovaného občerstvení až po omezování dopravy na přístupových cestách (uzavírání mostků apod., v roce 1983 dokonce nasypání hromad  štěrku na příjezdové cesty a delegováním dozoru z řad PS-VB, kteří zapisovali ty dopravní prostředky, která se snažily tyto překážky objíždět po poli. Hromady  musely být stejně urychleně rozhrnuty, aby mohla být zavezena voda pro dobytek, který se v těchto místech pásl).  Účastníci pouti byli evidováni, kdo ví na co.

V sedmdesátých letech se v prostorách zámecké zahrady ve Žluticích  vybudoval krásný amfiteatr s krytým podiem,  důstojným zázemím a sociálním zařízením. Hezké prostředí, vybavenost i  dostupnost, udělalo s tohoto kulturního stánku velmi kvalitní dílo. Sem se pak přestěhovalo i konání slavností. Škoda, že se nepokračovalo ve vylepšování, aby bylo jeho využívání širší. V polovině osmdesátých let začalo město předělávat amfiteatr na autokempink. Podle mě to nebylo šťastné rozhodnutí a způsob jakým to bylo uskutečňováno bylo ještě horší.

V polovině osmdesátých let se také,  po neshodách místních funkcionářů a funkcionářů s vedením SD Jednoty v Toužimi, konání Mezinárodnáho družstevního dne přemístilo do Toužimi a do Bečova (v pořadatelství se  střídaly). Tím se oslabil politický význam akce a začala klesat i úroveň.

Po roce 1989 a později byl anfiteatr provozován Drobnými provozovnami (potažmo Technickými službami města) nebo byl pronajat. Provoz byl soustředěn spíš na cestovní ruch. Vladařské slavnosti i ostatní akce byly odsunuty do pozadí. Některé akce se přestěhovaly na náměstí a jinam. Pouť ve Skocích začala znovu nabývat většího významu a počet návštěvníků byl vyšší než na Vladařských slavnostech. V roce 2010 se ve Skocích  bylo zhruba 500 návštěvníků. Vladařské slavnosti ve Žluticích ve stejném roce proběhly díky výročí hasičů velmi důstojně a po několika hubenějších letech, byly skutečně velmi dobré.

Snad bude vůle nás všech zachovat tradici Vladařských slavností a tím lépe využívat amfiteatr pro  kulturní a společenské akce (hospod je už ve Žluticích dost). Je nutné si uvědomit jaký potenciál se v amfiteátru skrývá. Vždyť něco podobného snad nemá žádné město v celém  karlovarském okrese.

Názory ,