Rok po volbách

30. Říjen 2011

Je tomu rok co do úřadu nastoupili nově zvolení. Je již zapomenut způsob,  jakým bylo tohototo vítězství dosaženo. Volbami došlo k úplné výměně všech členů RM a tak se očekávaly nějaké změny. Obměnila se jedna třetina zastupitelstva a já jsem před rokem vyslovil naději, že ti nový vnesou do řízení města nového ducha a dění v obci rozpohybují.  Jeden rok působnosti nové RM je čtvrtina volebního období. Dostatečná doba k nějakému zhodnocení. Zkusím se na toto období podívat očima běžného občana.

Nový tajemník a  nová rada  města, kombinace změn, která podle mého názoru slibovala  změny k lepšímu.  Z četnosti a náplně schůzí RM je vidět  i pracovitost a snaha o kvalitní práci. Zápisy z těchto schůzí ukazují na  velkou rozmanitost problémů a ostatních věcí nutných k vyřešení. Pořád se něco děje a  práce automaticky vzniká sama. Ze zápisů o schůzích  RM je vidět co se řeší, a že pro množství běžné agendy už snad nezbývá prostor a čas pro plnění volebních  slibů.  Některá rozhodnutí, ale já osobně nechápu. Dá se i  říci, že z pohledu běžného občana k žádným očekávaným změnám a zlepšení nedošlo.  Nechci zvrdit, že je vše špatné a snažím se zachovat si objektivitu.  Je všek pravdou, že to není tak dobré jak si mnozí slibovali. To co může běžný občan vidět jsou většinou změny avizované už před volbami.  Slib jedné ze stran sdružení,  vytvořit ve Žluticích lepší podnikatelského prostředí není plněn a kroky RM svědčí o opaku.  O opatřeních, které by podpořilo podnikání nevím.  A jestli jsou, tak jsou velmi utajovaná a tím ne pro každého. Ze zajímavého a kvalitního programu Mladých pro Žlutice se z pohledu běžného občana neplní snad nic. Na podporu mého názoru se podívám na několik problémů, které RM řešila a zhodnotíme dopad jejich rozhodnutí.

Dopravní situace ve staré části města je i z pohledu laika mírně řečeno “na hlavu”. Těžkou dopravou trpí nejen kanály, který odchází jeden za druhým ale komunikace jako takové a ty se pomalu propadají. Nadměrná dopravní zátěž a její důsledky ohrožují jak majetek tak i zdraví občanů. Trpí  jí  zástavba jako taková. Radní se velmi angažují do záchraňování památek v centru. Vytváří se komise, která  bude maximálně  usilovat o opravu památek. S odstraněním jedné  z významných příčin, kterými památky trpí  – doprava , se otálí. Tuším, že v lednu letošního roku proběhlo v zápise ze schůze RM, že dopravní situace se bude řešit II.čtvtletí. Úkolem byl pověřen místostarosta. Máme již IV. čtvrtletí, ale nevím, že by se něco dělo.

Žlutická teplárenská a.s. Financování stavby haly se mě nezdá z hlediska potřebnosti občanů správné. Teplárenská je podnikatelský subjekt, který žije už svým vlastním ekonomickým životem. Chápu, že hala je pro teplárnu potřebná. Město by však mělo pomoci maximálně nějakou půjčkou a nikoliv investicí, která se bude snad nějak vracet se  zisku kotelny.  A tak občané zaplatí navýšení tohoto majetku, což hala je, teplárenské dvakrát. Poprvé při zaplacení stavby z rozpočtu města a podruhé při placení tepla a teplé vody. Poprvé z peněz města, z peněz které mohly být využity na proobčanské potřeby obce. Podruhé z vlastní kapsy při placení za dodávky tepla, které není nijak levné. Proobčanské by se mi, v této oblasti, jevily investice vedoucí ke snížení ceny za teplo ( nárůst od r. 2OO3  je  169%  – z  339,15 Kč v r.2OO3 na  573,30 Kč v r. 2011). Prostor pro takové investice tu je.  Město vlastní lesy, dřevo z těchto lesů prodávají organizaci, která pak štěpku dodává Teplárenské (se ziskem). Investice do poloprovozu na štěpku by jistě přinesla nějaké ulehčení nákladů na otop, hlavně do budoucna.   Je vidět, že město začlo prostřednictvím Teplárenské podnikat jen na úkor občanů. Při prodeji obecních bytů nastavuje takové podmínky, kterými vlastně donutí kupce bytů (občany města) odebírat teplo od Teplárenské. Občanům se zvyšují náklady na bydlení a Teplárenské se tak zvyšují  tržby,  potažmo zisk. Kdo ví jak by se takové jednání líbilo Antimonopolnímu úřadu. Jedno město v Plzeňským kraji vlastní kotelnu, také investovalo do ní obecní peníze. Před letošní topnou sezonou jim dovavatel  paliva zvýšil cenu tak dramaticky, že začaly velké problémy. Dodavatel navhl, že ceny zachová, když jim město odprodá část akcií této kotelny. Naštěstí kotelna měla možnost zvolit jiný druh paliva,  tak to nemělo drastický konec. Myslí si každý, že naše Teplárenská, až  do ní město nainvestuje další miliony a provoz  bude bez problémů,  že je jistota, že kotelna  zůstatane obecní? Sníží se cena tepla pro občany, když město teplárenské daruje  mil. Kč?  Investované peníze jsou vlastně  peníze občanů.

Byl řešen prodej arealu amfiteatru za rozumnou cenu. Stanovením vhoných věcných břemen a jasně definovaných sankcí při neplnění kupní smlouvy, by město vydělalo a současně se zbavilo zátěže. Podnikatelská činnost nového majitele by pak trvale zajišťovala víc peněz do rozpočtu. Nabídka za  6  mil. byla zamítnuta. Amfiteatr je uzavřen a občanům slouží jen při jednorázových víceméně náhodných akcích. Na první pohled je jasné, že náklady na údržbu zavřené provozovny jsou vyšší než příjem za pořádané akce. Město tudíž doplácí na to, že “mermomocí” drží toto zařízení ve svém vlastnictví. Věří snad stále na vhodného nájemce?  V létech 1984 a 85,  byl tento kulturní stánek  účelově změněn na autokemp a město začalo “podnikat” (  prostřednictvím své nově vzniklé organizace Drobné provozovny).  Náklady, které muselo město vynaložit  na tuto přeměnu a ztráty vzniklé špatnou prací provozovatele,  později  nájemců a jejich častém střídáním, byly veliké a na úkor jiných potřeb občanů.  Jsem přesvědčen, že za 25 let provozu tato “legrace” stála občany již miliony. Uzavřený areal bude dál odčerpávat obecní peníze a celková bilance se bude dál zhoršovat. To mě nekoresponduje s deklarovaným prohlášení této RM o odpovědném hospodaření.

Snad je můj ponurý pohled na některé věci veřejné,  jen subjektivní záležitost. Věřme, že naši radní mají připravenou správnou strategii a plán postupu, který zajistí, aby majetek obce občanům skutečně sloužil za rozumné náklady. Snad se dožijeme, že anfiteatr nebude sloužit  jen pro jednorázové akce a nebo azyl pro srnky, které se tam chodí pást .  V koupališti nebudou běžně plavat jen použité PET láhve a bude příjemné tam pobýt  jako někdy v minulosti. Kultúrní dům nabídne něco, co osloví více občanů a vynaložené prostředky bude využívat širší veřejnost. A občané pocítili, že se pro ně opravdu něco dělá.

Názory, Od stolu rejpalů ,