Jezdívá ke mě známá, která se služebně pohybuje po celém Karlovarském kraji a ještě po Tachovsku. Má tedy možnost srovnávat města, místa apod. Svěřila se mi, že tak smutný a tísnivý pocit, jako ze Žlutic má málo kde. Z čeho její pocit vyplývá nejlepe vysvětluje její popis vjezdu do Žlutic, který mě utkvěl v paměti.
Často se u “stolu rejpalů” kritizuje a diskutuje politika a hlavně činnost Poslanecké směmovny. Onehdá se se toto téma sklouzlo na komunální rovinu. Dost to členům PS pomohlo k lepšímu. Z hovoru a přetřásáním různých problémů a kauz v našen městečku, vyplynulo, že je záchranou pro pro republiku, že tam jsou právě oni a nikoliv lidé jako v našem Zastupitelstvu města.
Osazenstvo tohoto stolu v naší hospůdce má pokaždé jiné obsazení. Názory, postřehy apod. jsou anonymní. Jedná se o obyčejné lidi. Nejde o nějaké ustálené seskupení politické či nepolitické. Tyto hospodské hovory však mají svou moudrost a je v nich dost pravdy. Články od tohoto stolu jsou vybírány náhodně .
Konečně přišla zima jaká se nám musí líbit. Mluvíme o ní, jako o “zimě jaká bývala dřív”, ” zima jako z Ladových obrázků” a dáváme ji i jíné poetické přívlastky.
V naší hospůdce se často zastaví turisti nebo návštěvníci Žlutic. Malý prostor a domácí prostředí způsobuje, že návštěvníci hospůdky mají k sobě blíž a toto prostředí svádí k navazování hovoru.
