Úvodní stránka » Žluticko » Žluticko, dvacátá léta minulého století – I.

Žluticko, dvacátá léta minulého století – I.

15. Duben 2012

Dokumenty, které se mi dostaly do ruky jsou natolik zajímavé, že stojí za přečtení. Jedná se o útlou knížečku popisující žluticko ze všech hledisek v letech těsně po vzniku Československa r. 1920 -21.  Z razítka uvnitř knížky je patrné, že byla součástí školní knihovny a mohla sloužit jako pomůcka pro výuku. Přepisovat to budu na tyto stránky postupně podle svého času. Věřím, že vás zaujme tak jak zaujala mě.

1. POLOHA

Politický okres žlutický zaujímá na západu Čech pravý a levý břeh řeky Střely, kde Doupovské hory pomalu přecházejí v plzeňskou rovinu.

Rozkládá se mezi 30°34,6′ (u Dlouhé Lomnice) a 31°2,2 (u Tisu) východní délky. Rozdíl mezi oběma body obnáší 28′, proto rozdíl v poledním čase 1 minuta 50,4 vteřiny; poledník 31°m východní délky prochází západně od Drahonic.

Měřeno od severu k jihu rozkládá se žlutický okres mezi 50°14.2′ (u Olitzhausu) a 49°59,7 ‘ (u Manětína) severní šířky. Rozdíl mezi oběma body obnáší skoro čtvrt stupně čili 27,75 km.  Rovnoběžka 50° jde přes severovýchodní výběžek Chlumské hory (právě přes její nejjižnější trigometrický bod 609 m).

Nejdelší den jest v této šířce  asi 16 hod. 9 min., nejkratší 7 hod. 51 min.

Hlavní město okresu Žlutice leží na 30°49,7′ východní délky a 50°5,5′ severní šířky, 89 km od Prahy vzdáleno.

2. HRANICE

Okres Žlutický hraničí se sousedními politickými okresy: na severu s kadaňským, na východě s podbořanským, na jihu kralovickým, na západě s tepelským a karlovarským; délka celé hranice činí 166 km.

3. VELIKOST

Politický okres žlutický měří 499 km2 a rozdělen jest na dva soudní okresy v poměru 3:4; bochovský soudní okres zaujímá 211 km2 rozlohy, žlutický soudní okres 287 km2; celkem tedy asi 104 díl celých Čech.

4. HOROPIS

Severní část okresu zaujímá Doupovské čedičové pohoří od Činova až k Valči se prostírající; nejvýšší vyvýšeninou jest Hradiště (Burgstadtel) – 926 m – v okrese bochovském (932 m – v okrese doupovském) K jihu táhne se od pohoří asi deset různých údolí. Všechny ostatní vyšší body okresu jsou spojením doupovského pohoří s jeho sousedy:

– Liščí vrch (Fuchsberg 705 m) v západním žulovém území, které se táhne od Činova ke Karlovým Varům.

– Hartenstein (737 m) v území šedé ruly mezi Bochovem a Čichalovem.

– Mirotický vrch (783 m) v území jinorázové břidlice, která se od Toužimi mezi oba zmíněné hřebeny vtlačuje.

– Homolka (710 m) u Brložce v území svoru v okolí Žlutic.

– Vladař (692 m) nejvyšší vrch území břidlicovího, které od Protivce až k Rabštějnu po obou stranách řeky Střely se rozprostírá

– Jánský vrch (631 m) ve východním žulovém území u Tisu.

– Chlum (641 m) v jižním území svoru mezi Štědrou a Stvolny.

– Červený pískovec nalézá se v nejnižším díle okresu (Řepany 340 m)

Mezi nejvyšším bodem v okresu (926 m Hradiště) a nejnižším bodem  (údolí Řepanské 340 m) jest rozdíl výšky 586 m. Onen odpovídá tlaku vzduchu  677 mm, tento 728 mm, rozdíl tlaku vzduchu 51 milimetrů.

Nejlepší rozhled po kraji  jest z Hradiště, Hartenšteinu a Vladaře.

Žluticko , ,