Malé žlutické lži aneb co v kronice nenajdete 1.
Vladařské slavnosti.
Vladařské slavnosti vznikly zhruba v roce 1958 na pokyn tehdejších politických orgánů. Tak jak v českém filmu “Procesí k panence”, kde se církevní akci snažili tehdejší vládci narušit povinnými schůzemi a brigádami, tak i zde byl hlavním důvodem pořádání lidových slavností narušení poutě ve Skocích. Probíhaly souběžně. Vladařské slavnosti měly pochopitelně masivní prezentaci a i mediální podporu. Byly pohádkově dotovány, jak finančně tak i importem návštěvníků. Velké finanční prostředky byly vynaloženy pro úpravu prostranství (tehdy ještě ve Vladařicích na loukách pod Vladařem). Zhotovení zázemí pro návštěvníky, účinkující i stánky pro občerstvení, včetně podia pro účinkující v kulturním programu ap., bylo velmi náročné. Vladařské slavnosti byly dobře zásobovány nedostatkovým zbožím, občerstvení návštěvníků bylo zajištěno na tehdejší dobu na velmi dobré úrovni. Program byl velice bohatý a každý si vybral. Kvalitní kulturní program byl doprovázen pouťovými atrakcemi i oblastními výstavami spolků chovatelů i zahrádkářů atd. Koncentrace mnoha akcí zajistila vysokou návštěvnost, kterou ještě násobila skutečnost, že tyto slavnosti byly současně i Mezinárodním družstevním dnem. Tento další rámec oslav, zajistil takovou finanční podporu, že byly placeny i autobusy, které sem přivážely návštěvníky i z dalekého okolí. V době kdy se Vladařské slavnosti konaly na loukách pod Vlakařem se odhady počtu návštěvníků blížily ke 30ti tisícům. Současně probíhající pouť ve Skokách byla pak naopak ztěžována různými šikanami, od kontroly poskytovaného občerstvení až po omezování dopravy na přístupových cestách (uzavírání mostků apod., v roce 1983 dokonce nasypání hromad štěrku na příjezdové cesty a delegováním dozoru z řad PS-VB, kteří zapisovali ty dopravní prostředky, která se snažily tyto překážky objíždět po poli. Hromady musely být stejně urychleně rozhrnuty, aby mohla být zavezena voda pro dobytek, který se v těchto místech pásl). Účastníci pouti byli evidováni, kdo ví na co.