Povím vám příběh, kterému je letos sto let. Z doby, kdy naše vlast ještě nebyla Česko ani Československo, ale jen Čechy součást Rakouska-Uherska. Vzpomenu si na to, když cestujeme do Prahy a vidím uzavřené uhelné doly mezi Novým Strašecím a Stochovem, kde děda, který je jmenoval Václav Viktora, pracoval.
Tak jako Žlutice jsou pro mě symbolem maloměšťáctví a degradací celkové kvality života v místě svého bydliště, tak Kadaň je pravým opakem a přesně tak si představuji kvalitní město ve kterém mám do budoucna žít se svou rodinou. Navíc je Kadaň v kontrastu ostatních měst v severních Čechách skutečnou perlou a ačkoli v Kadani bydlím relativně krátce, tak mohu o sobě hrdě prohlásit, že jsem se stal kadaňským patriotem.
Konečně přišla zima jaká se nám musí líbit. Mluvíme o ní, jako o “zimě jaká bývala dřív”, ” zima jako z Ladových obrázků” a dáváme ji i jíné poetické přívlastky.
Rozdíly mezi primitivním hospodářským myšlením našich předků a dnešním způsobem uvažování expertů ovlivněným
moderními náhledy na ekonomiku, politiku a výrobní procesy lze stěží porovnat lépe než pomocí mrtvého koně…
V naší hospůdce se často zastaví turisti nebo návštěvníci Žlutic. Malý prostor a domácí prostředí způsobuje, že návštěvníci hospůdky mají k sobě blíž a toto prostředí svádí k navazování hovoru.
Naše návštěva byla po letech šokem, který mám v srdci a nikdo ho nevymaže. Městečko zvané Žlutice, které kvetlo obchůdky a lidičkama, kteří byli stále veselí, je rázem mrtvo……..
Žlutice, město bohaté historie a kulturních památek se rozkládá ve svahu nad údolím středního toku malebné říčky Střely sevřené kopci Dlouhý vrch, Hlínovec a Nevděk v blízkém sousedství majestátního vrchu Vladaře.
