Vladařské slavnosti v ATC
Vladařské slavnosti už mají svojí tradici a svou historii. Zdá se mi to natolik zajímavé, abych se nad touto pravidelnou událostí podrobně pozastavil. Bude to sice můj pohled na Vladařské slavnosti, ale bude objektivní a uvedené údaje budou pravdivé.
Termín konání Vladařských slavností je přelom června a července. Tedy v době, kdy mají svátek Petr a Pavel – patroni zdejšího kostela. Mohlo by se proto zdát, že prapůvodně se slavnosti vázaly k této církevní události. Vladařské slavnosti, ale vznikly až v druhé polovině padesátých let a skutečně se vážou k církevní události – Pouť do Skoků. Nikoliv však, aby tuto slavnost podpořila , ale naopak, aby byla narušena. Viděl-li někdo filmovou veselohru “Procesí k panence”, viděl něco podobného co se dělo i zde ve Žluticích. Ve filmu byla protiakcí brigádá z patronátní fabriky, zde byly vymyšleny Vladařské slavnosti. První slavnosti se konaly na loukách pod Valadařem. Za velkých finančních nákladů, vznikl přírodní areal s podiem a celým vybavením pro pořádání větších kulturních akcí. Jednota ( SD) zajišťovala občerstvení a stánkový prodej. Účastníky sem vozily autobusy ze všech koutů okresu. I já jsem byl aktivním účastníkem. Jako člen Karlovarského dětského tanečního souboru jsme byli součástí kulturního programu. Tehdy jsem nemohl tušit, že se budu jednou aktivně podílet na přípravě a pořádání slavností. Zatímco slavnosti byly organizovány a hlavně financovány oficialními úřady, tradiční pouť do Skoků byla stejnými úřady všemožně narušována . Účastníci těchto poutí , dnes už z úsměvem vzpomínají jak byly z moci úřední uzavírány mosty na silnici , spojené se zákazem vjezdu do Skoků. Kolik kontrol přes hygienu až po nutnost všech možných a nemožných povolení bylo vymyšleno, aby byla pouť účastníkům řádně opepřena. Dokonce panu faráři odbrzdil “někdo” auto a to se samovolnou jízdou z kopce od fary. Sjelo ze silnice a pádem z opěrné zdi , v místech kde ústí nýnější Čechova ulice do ulide Dukel.hrdinů , se zcela zničilo. Je zajímavé, že tento způsob narušování poutě, jako protiakce k novým Vladařským slavnostem, s různou silou a intenzitou trval snad až do listopadové revoluce. Ještě, zhruba v polovině osmdesátých nechali funkcionáři žlutické radnice navozit hromady štěrku na silnici z Údrče do Skoků. Příslušníci Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti ( dnešními slovy: “poskokové”policie se zajímavými pravomocemi), pak byli připraveni zapisovat každého kdo pojede po poli či louce, aby se vyhnul hromadám a to proto , aby byl později patřičně potrestán. Vše určitě na účet obce. Ve finále to jiný soudruh buldozéremhromady odstranil a cestu zprovoznil, aby mohly k dobytku, který tam měl údrčský statek. Nepopírám, že Vladařské slavnosti byly velmi oblíbené a to i u mě. Měly i dost vysokou kulturní a společenskou úroveň. Proto dost dobře nechápu počínání soudruhů z radnice, proč takto nesmyslně bojovaly proti církevní akci.
Vysoká úroveň a olíbenost Vladařských slavností, dělala Žluticům dobré jméno. Největším přínosem však bylo podle mého názoru to, že pro tyto slavnosti byl v prostorách zámecké zahrady, asi v první polovině sedmdesátých let, vybudován anfiteatr. Velmi pěkný a účelný stánek pro kulturní a společenské akce. Široko daleko něco takového nikde není. Po zániku letního kina nemají nic takového ani v Karlových Varech. Lepší je snad jen hradní anfiteatr v Lokti. Zde se konají Vladařské slavnosti dodnes. Jednota, která od počátku slavností zajišťovala občerstvení a stánkový prodej, povýšila slavnosti na Mezinárodní družstevní den a tím na sebe vzala celé financování. Město hradilo asi jen odběr elektřiny, vody a zajistilo úklid. Po léta to “fungovalo” ke všeobecné spokojenosti. Součástí slavností byla i velmi oblíbená oblastní výstava Chovatelů drobného zvířetstva. V létech 80-84 jsem jako pracovník Jednoty dostal organizaci spojené se stánkovým prodejem na starost a tak jsem mohl vidět zblízka jako účastník porad organizačnáho štábu Vladařských slavností. Tehdy to v komunikaci mezi vedením Žlutic a vedením Jednoty začlo dosti jiskřit. Povýšené chování a arogance zástupců Žlutic, kteří se uchylovali i k urážkám některých vysokých zástupců Jednoty, bylo příčinou, že v roce 1985 Jednota dala požadatelství Mezinárodního družstevního dne Bečovu a Toužimi. Odchodem Jednoty velmi klesla návštěvnost akce. Finance, které byly Jednotou na organizování dávany, pak jistě chyběly při zajištění lepší úrovně kulturního programu. Vyzásobení stánků (což v tu dobu byla velmi citlivá záležitost a z dnešního dne věc nepochopitelná) utrpělo na úkor akcí v Bečově a Toužimi. Zřízením Drobných provozoven při MěNV Žlutice v této době změnilo i zaměření tohoto zařízení. Těžiště zaměření anfiteatru na kulturní a společenské akce , se přesunulo na turistiku a cestovní ruch. Předem jsem uvedl, že moje zamyšlení bude zaměřeno jen na faktické údaje o akci Vladařské slavnosti. Musí však v tuto chvíli odbočit a zhodnotit to co s anfiteatrem Drobné provozovny – Technické služby, ale potažno město provedlo. Způsob výběru provozovatelů byl prováděn podle nomenklaturního vzorečku komunistický příruček ze sedumdesítých let a v rozporu z vešejným zájmem a bez ohledu na odbornost nájemníka. Například : Drobné provozovny byly zřízeny při obcích, aby vyplnily poptávku po drobných řemeslnických pracích pro soukromé osoby.Jejich činnost měla minimalizovat poptávku po melouchářích. Drobné provozovny byly hodnoceny podle výše tržeb od obyvatel ( hotově placené služby). Žlutice okamžitě z obecního rozpočtu zprovoznily Autokemp na ubytování, opravily Kulturák v Čichalově a pustily se do výstavby domu dnes známeho jako Azzardo. Peníze z rozpočtu a pracovní kapacita pak někde chyběla ( údržba, odernizace bytů i města ???). V nově otevřených provozovnách si Drobné provozovny vesele kšeftovaly. Nebyl důležitý zisk z činnosti, ale výše maloobchodního obratu, za který byly “na hoře” pochváleni. Zkrátka – provozovaly se střediska se ztrátou, on to rotpočet města unesl. Hlavně, že se dala vykazovat tržba od obyvatel. A občan ? Ostrouhal a melouchy běžely dál a finance z rozpočtu jistily životaschopnost těchto provozů. Rád bych viděl bilanci hospodaření za těch zhruba 25 let provozu Autokempu a do roku 1990 i Azzardo a čichalovský kuslturák. Krásný kulturní stánek, jakým anfiteatr je, byl vstupem Dr.provozoven a změnou na autocamping zdegradován na hospodu. Kulturní akce byly bržděny a ohledem na přítomnost turistů. Cestovní ruch, ale nemohl přinést do obecní pokladny předpokládaný peníz, což bylo jasné předem a co se vědělo. Naopak. Navíc tato změna omezila možnost občanům zažízení využívat pro potřeby, pro které byla zřízena.
Vladařské slavnosti jsou dnes jen slaboučký odvar slavností dřívějších. Viník je jasný každému kdo uní do pěti. Jen viníci sami se tváří jakoby nic a svou diverzní činnost provozují dál za požehníní voličů.
Dnes je anfiteatr pronajat Vietnamcům. Co bude s Vladařskými slavnostmi dál ??? To ví jen bůh Minh Chien Dai.
