Home » Kadaň » Moje Kadaň

Moje Kadaň

20. January 2010

Proč říkám moje Kadaň když patří všem kdo v ní žijí?

Poprvé. když jsem viděla město Kadaň byla jsem uchvácená zachovalou historií města. Dostalo se několik historek o místních památkách. Opěvovaný Císařský den ve mě vzbuzoval zvědavost a tím že jsem doposud neměla ani tušení jak nějaké městské oslavy probíhají jsem se ve skrytu duše těšila na ten zázrak. Po několika návštěvách v Kadani jsem se stala obyvatelkou tohoto krásného města a měla jsem víkendy plné procházek po hradbách a navštívila jsem spoustu romantických zákoutí. Přehouplo se jaro a léto bylo v plném proudu. Ukončila jsem střední školu a začal mi život jako každému. Chodila jsem do práce a pochvalovala jsem si jaká je to paráda,  že za 15minut chůze jsem v práci a ještě je mi příjemně. Představa, že bych jezdila do práce v Ústí nad Labem kde jsem většinu času vyrůstala byla pro mě odstrašující. Mnoho lidí kteří mají vystresovaný obličej a nacpaná hromadná doprava byla opravdu nepříliš milá představa.

Blížil se konec léta a já poprvé poznala co je to ten Císařský den. Lidé se v deset hodin dopoledne přesouvali na náměstí a už jen vykročení z pozarohu bylo velmi milé překvapení. Náměstí plné středověkých stánků, stan kteří obývali zbrojnoši, dívky v dobových kostýmech. Mezi lidmi se prolínalo mnoho, lidí též v historických kostýmech a trhovci na svůj oděv též neopomněli. Byla jsem překvapena jak proudící davy mají milou náladu a malí kluci pod dozorem dospělích si hrdě nesli dřevěnou zbroj. Mezi stánky se našli i kováři jak ukazují své mistrovské dílo, přadlena a dokonce i perníkářka, která na požádání ozdobila perníkové srdce s jakýmkoliv textem a obrázkem. Na velkém podiu kde se hrála dobová hudba se hrálo i představení. Byla jsem ohromena rozmanitostí zboží a množstvím cukrovinek. Okolo druhé hodiny se rozezněli famfáry a na náměstí vypochodovali zbrojnoši a trubači. Vlajkonoši s kejklíři a panoši, za nimi na koních přijel Karel IV v doprovodu své paní Alžběty Pomořanské. V té chvíli na mě dýchla právě ta atmosféra, kterou tolik Kadaňáci milují. Po příjezdu se na tribuně uvedlo panstvo na trůn a začala ceremonie. Bohužel tam bylo tolik lidí, že na tohle jsem neměla už náladu. Odpoledne se pořádali rytířské turnaje a k večeru ač je to k nevíře náměstí opět ožilo a naplnilo se k prasknutí. Kolem osmé hodiny večerní se opět očekával příchod císaře a českého krále Karla IV s chotí, aby se s městem rozloučil. Jeho slova opravdu zněla jako by zněli z té velké dálky, kterou nás histoie od součastnosti dělí. Na konci proslovu z městké radnice vyšlehl nádherný ohňostroj. Byla jsem plná dojmů z toho dne a stala jsem se též očekávatelkou Císařského dne. Po čase jsem zjistila , že tento den nemilují jen děti, ale právě i dospělí. Rok od roku se císařské dny zlepšovali a já si našla už i určité pamlsky a zbožíčko, které kupuji právě v tento den. Dokonce už i naše děvčata tento den očekávají s nadšením, protože se stráví skoro celý den venku. Sice už večerní rozloučení s naším panem Králem nevídám, protože Kačenka je ještě maličká, aby toto zakončení viděla, netruchlím. Když na náměstí po ohňové šou se císař rozloučí je na městkou radnici z našeho balkona nádherně vidět. A tak o zážitek nepřicházím.

Ale pan starosta našeho města a jeho radní si neustále nachází další tradice, které velmi rychle nachází u místních velkou oblibu. Takže už nejen poslední víkend v srpnu je důvod k očekávání, ale i v září si Kadaňáci přijdou na své. V prostorách Františkánského kláštera se oslavuje vinobraní. Zjistila jsem, že bylo i Kadaňské víno a začala jsem poznávat, že Kadaň není jen město které patří k elektrárnám. V době adventu se na náměstí rozsvěcuje strom za programu který je také pečlivě připraven. Vánoční trhy a občerstvení a nechybí  malý ohňostroj, který je pokaždé připraven na kašně u které stojí vánoční strom. Též musím pochválit, že rozsvěcení stromu je rok od roku lepší. Naše jedinečnost je v tom, že strom každou hodinu hraje a okolo velkého stromu stojí malé stromečky, které zdobí místní školky a školy. Když je vánoční mumraj v plném proudu najdou si místní obyvatelé malou chvilku a zastaví se a vyslechnou si koledu, kterou právě strom zahraje.

I na únor se našla tradice, která byla vřele přijata a to Masopust. I když bývá většinou mráz bývá tato událost taky podporována místními obyvateli. Lákavá vidina čerstvých jitrnic a jelítek, chutné domácí tlačenky a něco na zahřátí ve štamprdličkách vyžene upracované a unavené lidi na čertsvý vzduch. Průvod masek a topení Morany je velmi příjemné pro děti a tak se v tento den baví opět všechny věkové kategorie.

Ale ještě stále nekončíme s programem města Kadaně. Nedávno – je to již pět let co se u nás zavedly oslavy narozenin Maxipsa Fíka. Slaví se na začátku června a tuto slávu velmi rádi vítají  především děti. Ale proč vlastně Maxipes Fík má u nás narozeniny? Na vysvětlenou – Fík se narodil v nedalekém Ahníkově a ten bohužel zanikl a tak nejbližší město Kadaň byla vybrána pro tyto oslavy.  Duchovní otec této večerníčkové postavičky Rudolf Čechura měl blízký vztah k tomuto městu a pan Josef Dvořák, který milému Fíkovi hlas propůjčil, je také od nás. Děti si tento den užívají, potkávají svou oblíbenou postavičku, která je  každý rok v doprovodu jiného kamaráda z večerníčkové řady. Spousta atrakcí dětem zvedá náladu a i když většinou týden před těmito oslavami mají v Roosveltových sadech velkolepou oslavu dne dětí nevypadají, že by se tohoto dne chtěli vzdát. Sice rok od roku bývají tyto oslavy náročnější pro peněženky rodičů, ale co by pro své děti neudělali a navíc další krásně strávený den.

Město je živé nejen lidmi, ale i místními tradicemi, které nám zpříjemňují celý rok. Jsem tu již dlouho a za jiné město bych nemělila, nejen kvůli akcím které tu jsou a to jsem zmínila ty nejhlavnější, ale také kvůli pohodlí které město nabízí. Máme zde nemocnici, kde nemáme zrovna špatnou péči. Školství je též na úrovni a dokonce je zde škol a školek více, že si mohou rodiče vybírat. Nemohu si stěžovat ani na nákupy, protože supermarkety mám co bych kamenem dohodila. Všude kousek a i když máme zde MHD kterou využívají jí převážně lidé pokročilejšího věku, možná jí jednou budu také využívat.

Je to mé malé město, přejdu si ho na příč za půl hodiny, ale vůbec se nezlobím. Když jsem vozívala první dceru, procházela jsem celou Kadaní pravidelně. Poznala jsem různé kouty, ale i zkratky které dnes velmi oceňuji když zrovna pospíchám. Už znám i některé legendy a pověsti nejen o našem městě, ale i o okolí, protože byla vydána kniha Kadaňské pověsti.

Kadaň , , ,